Území dnešní Chocně bylo osídleno už v době bronzové, což dokazují četná archeologická naleziště, zbytky tvrzišť a hrádků v okolí. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy zdejší kraj připadl bratrům Sezimovi a Milotovi zvaným Hocen, z čehož odvozujeme pojmenování města.
V roce 1292 patřila Choceň, tehdejší trhové městečko, králi Václavu II. Ve 14. stol. ji neznámým způsobem získal Mikuláš z Potštejna, který loupežemi sužoval celé okolí. Ten r. 1339 zahynul v boji o Potštejn s kralevicem Karlem, pozdějším králem Karlem IV., a Choceň tak připadla králi.
V následujících letech se zde vystřídala řada majitelů, během jejichž vlády město zažívalo rozkvěty i úpadky. Za zmínku stojí Zikmund ze Šelmberka, za jehož vlády zde byl r. 1562 vystavěn zámek s rozsáhlým dvorem. (historické foto zámku)
Další velký rozvoj města nastal s příchodem Kinských na počátku 18. stol. V období jejich vlády zde vznikl mimo jiné architektonický komplex barokních staveb (kostel sv. Františka Nepomuckého, fara, zvonice a budova špitálu).
V první polovině 19. stol. nastal ve městě velký hospodářský rozvoj spojený s výstavbou železničních tratí: Praha – Olomouc (1845), Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1881), čímž se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou. Budování železničních tratí předcházelo prolamování tunelu, během něhož v r. 1844 dělníci narazili na neobvyklé úlomky ryzího železa. Celkem šestnáct kousků železa se dnes nachází v depozitáři Národního muzea a jsou pro mineralogy a geochemiky stále záhadou. Dnes je na místě tunelu skalní průřez s nejvyšším šikmým mostem v ČR.
(foto mostu)
Choceňské nádraží je spojeno i se dvěma tragickými událostmi. Ta první se stala v r. 1845, kdy se nádraží stalo osudným staviteli železničních tratí Janu Pernerovi, který se zranil při návratu z Moravy o návěstní sloupek. S poraněním hlavy a pravé paže ještě pokračoval do Pardubic, kde později zemřel.
Další dramatická událost se zde stala během druhé světové války, kdy zde došlo k výbuchu devíti vagónů munice, při kterém bylo zraněno sedmdesát osob a poničena budova unikátní kruhové výtopny, která je jediná svého druhu v České republice. Kromě výtopny a dalších domků v blízkosti nádraží byly na 500 m vzdáleném zámku rozbity vitráže kaple Nanebevzetí Panny Marie. Dle školní kroniky toto měli na svědomí příslušníci Hitlerjugend.
Na počátku 20. stol. našla v Chocni sídlo řada průmyslových podniků (přádelna, tkalcovna, továrna na hasičské stříkačky atd.). Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor pro polské běžence – C. a k. baráková kolonie vystěhovalecká přezdívaná Choceňské Polsko. V rámci tábora se nacházela i škola, pošta, dřevěný kostel a divadelní sál. Svého času v kolonii žilo přes 20 000 uprchlíků.
(foto tábora)
Po válce se zde opět rozvinul textilní a také strojírenský průmysl – zejména výroba letadel a chladírenských strojů.
Choceň je spojena také s jediným nálezem ptakoještěra na území České republiky – Cretornis hlavaci. Neúplná kostra levé přední končetiny pterosaura byla nalezena roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty nedaleko Chocně. Rozpětí křídel měl tento létající plaz asi 1,5–1,6 m a byl pojmenován podle choceňského lékárníka a sběratele fosilií Františka Hlaváče. Dnes jsou zkameněliny kostí uloženy v Národním muzeu v Praze.
(obrázek ptakoještěra)
Pověsti čerpány z knihy Choceň v pověstech a vzpomínkách od Karla Prudiče z r. 1929.
